Jezevčík drsnosrstý
Povaha plemene
Drsnosrstý jezevčík je odvážný, dominantní, má smysl pro humor. Je vynalézavý, svéhlavý, mazaný, ostražitý, houževnatý a zvědavý. Drsnosrstého jezevčíka musíte brzy obeznámit s nejrůznějšími možnými situacemi, aby se jeho povaha mohla pozitivně rozvíjet, v opačném případě může být ze všeho nového vystrašený a vzteklý. Jezevčík se dodnes používá k lovu, ale je vhodný i do rodiny.
Hlava jezevčíka drsnosrstého je protáhlá, stejnoměrně se zužující ke špičce nosu, je čistě a ostře řezaná. Ploché čelo je jen lehce klenuté a pozvolna přechází do jemně tvarovaného, jemně klenutého nosního hřbetu. Čenich je dlouhý a úzký. Chrup je silný a dobře vyvinutý, špičáky do sebe zapadají. Oči jsou velké, oválné, s jasným, živým, inteligentním a přátelským výrazem. Barva jezevčíka drsnosrstého je zářivě tmavě červenohnědá až černohnědá. Šedé či perleťové skelné oči nejsou chybou šedých nebo skvrnitých psů jsou však nežádoucí. Uši jsou posazené vzadu vysoko u temene hlavy, jsou přiměřeně dlouhé a zakulacené, předním okrajem přiléhají k líci. Hrudní končetiny musí být svalnaté, silné, pevné a široké, schopné práce pod zemí. Hrudní koš je oválný a prostorný, zřetelně vystupuje prsní kost. Břicho je lehce vtažené. Tlapy jsou silně uzavřené, s pevnými polštářky a silnými drápy, prsty nesmí být srostlé. Rovný ocas je rostlý bez výrazného přechodu. Až na čenich, obočí a uši je tělo jezevčíka drsnosrstého pokryto přilehlou, hustou drsnou srstí s podsadou. Na čenichu jsou vousy, obočí je kartáčovité, srst na uších je kratší a hladší než na zbytku těla. Ocas je drsný, srst přilehlá. Vadou je srst měkká, odstávající a kudrnatá. Nejobvyklejší zbarvení je červeno-hnědé, žluté, nebo šedé a bílé, pálení různých barev se vyskytuje na převisech tlamy, obočí, uších, tlapách a v místech řitního otvoru, žíhaní jezevčíci se vyskytují ve dvoubarevné kombinaci.
ARAN od Rožmberské hráze
Majitel: Aleš Kuna